Collector’s Cove – relaxační plavba, která baví i nudí

Videohry dnes často staví na intenzitě, soubojích a adrenalinu. Hráč je neustále tlačen do akce, musí rychle reagovat a řešit situace pod tlakem. Vedle tohoto typu her ale existuje i jiný proud herního designu, který se vědomě vzdává dramatických konfliktů a místo nich sází na pomalé tempo, atmosféru a každodenní činnosti. Právě sem patří Collector’s Cove – hra, která už od prvních minut naznačuje, že nechce být velkým dobrodružstvím, ale spíše klidným místem, kde hráč tráví čas objevováním, sbíráním a postupným budováním malého života na lodi.

Když jsem hru zapnul poprvé, okamžitě mě zaujala její atmosféra. Nečeká vás dramatický úvod ani komplikované vysvětlování světa. Místo toho se ocitnete na malé lodi uprostřed oceánu, která se postupně stává vaším domovem i hlavní základnou. První minuty působí velmi příjemně. Prostředí je barevné, stylizované a celé tempo hry naznačuje, že jde o titul, který chce hráče spíše uklidnit než stresovat.

Loď je přitom víc než jen dopravní prostředek. Je to zároveň farma, základna i osobní prostor. Postupně jsem si začal uvědomovat, že většina hry se vlastně točí právě kolem tohoto malého prostoru. Zpočátku je paluba téměř prázdná, ale postupně se zaplňuje rostlinami, dekoracemi a dalšími drobnostmi, které vytvářejí pocit vlastního domova.

Základní herní cyklus se poměrně rychle ustálí. Vyplujete k ostrovu, vystoupíte na pevninu, nasbíráte suroviny, ulovíte pár ryb a vrátíte se zpět na loď. Tam zasadíte nová semínka, zpracujete materiály a připravíte se na další cestu. Tento cyklus se opakuje téměř po celou dobu hraní. V prvních hodinách mi to vlastně vůbec nevadilo. Naopak jsem měl pocit, že hra přesně ví, čím chce být – klidným relaxačním titulem, který nenutí hráče nikam spěchat.

Plavba mezi ostrovy je pomalá a tichá. V jednu chvíli jsem si uvědomil, že vlastně jen sedím a sleduji oceán, zatímco loď pomalu míří k další lokaci. Ze začátku je to příjemné a dokáže to vytvořit velmi uvolněnou atmosféru. Po několika hodinách ale začnou tyto přesuny působit spíše jako nutný transport než jako zajímavá součást dobrodružství.

Velkou část času hráč tráví farmařením přímo na palubě lodi. Mechanika je velmi jednoduchá – zasadíte semínko, počkáte, až rostlina vyroste, a následně ji sklidíte. V prvních hodinách mě bavilo sledovat, jak se paluba postupně mění v malou zahradu. Postupně jsem přidával další rostliny a loď díky tomu začala působit živěji.

Po delším hraní jsem ale měl pocit, že farmaření zůstává až příliš jednoduché. Mechanika se prakticky nijak nerozvíjí a po několika hodinách se z ní stane spíše rutinní činnost, kterou hráč provádí hlavně proto, aby udržoval herní cyklus v chodu.

Rybaření funguje podobně. Jde o jednoduchou minihru, při které reagujete na pohyb ryby a snažíte se ji postupně přitáhnout k lodi. Zpočátku mě rybaření bavilo, protože přináší alespoň trochu interakce do jinak velmi pomalého tempa hry. Po několika hodinách se ale začalo ukazovat, že samotný princip lovu se téměř nemění. Rybaření je jednoduchá minihra, která zpočátku baví, ale po několika hodinách se začne opakovat a většina úlovků se liší spíše svou vzácností než samotným průběhem lovu.

Průzkum ostrovů působí na první pohled jako jedna z nejzajímavějších částí hry. Každý nový ostrov slibuje nové suroviny, rostliny nebo ryby. Když jsem připlul na nový ostrov poprvé, měl jsem vždy pocit zvědavosti, co na něm vlastně najdu.

Po nějaké době jsem si ale začal všímat, že průzkum probíhá téměř vždy stejně. Projdete ostrov, nasbíráte dostupné suroviny a vrátíte se zpět na loď. Ostrovy jsou sice vizuálně pěkné, ale po čase jsem měl pocit, že se jejich struktura příliš opakuje a že průzkum nepřináší mnoho nových situací.

Loď zůstává během celé hry hlavním centrem aktivit. Vedle farmaření na ní můžete využívat také craftingový systém. Ten umožňuje vyrábět různé dekorace a kosmetické doplňky. Crafting je rychlý a jednoduchý, což se k celkovému tempu hry hodí, ale zároveň mu chybí větší hloubka. Po určité době jsem měl pocit, že vyrábím spíše drobnosti pro vzhled lodi než něco, co by skutečně měnilo gameplay.

Největší motivací pro pokračování ve hře se nakonec stává sběratelský systém. Collector’s Compendium funguje jako encyklopedie všech objevených rostlin, ryb a materiálů. Každý nový objev zaplní další místo v této sbírce. Právě tento pocit postupného doplňování byl hlavním důvodem, proč jsem ve hře pokračoval.

Zároveň je ale jasné, že hra stojí téměř výhradně na tomto principu. Pokud vás samotné sbírání nebaví, může se velmi rychle dostavit pocit únavy. Po několika hodinách jsem měl pocit, že většina aktivit se už příliš nemění a hra nepřináší mnoho nových nápadů.

Collector’s Cove tak na mě působilo jako hra s velmi příjemnou atmosférou, ale zároveň poměrně omezenou variabilitou. V prvních hodinách dokáže nabídnout relaxační zážitek a klidné tempo, které je v dnešní době poměrně osvěžující. Postupně se ale začnou více projevovat repetitivní prvky a jednoduchost většiny mechanik.